T.J. Sokol Velké Bílovice
Stručné dějiny Sokola
10. 9. 1822 = narodil se v Praze Jindřich Fügner – 1. starosta, mecenáš (stavba první sokolovny), kulturní a společenská činnost v Sokole
17. 9. 1832 = narodil se v Děčíně Miroslav Tyrš – 1. náčelník, tvůrce českého tělocvičného názvosloví, dal Sokolu úkol, směr a cíl
16. 2. 1862 = založena Tělocvičná jednota Pražská
5. 3. 1862 = zahájení cvičení v tělocvičně Jana Malypetra
1. 6. 1862 = předání praporu (autor Josef Mánes), první společné cvičení
r. 1862 = založení devíti tělocvičných jednot
3. 7. 1863 = položen základní kámen 1. sokolovny na světě
9. 12. 1863 = zahájeno cvičení v nové sokolovně
r. 1863 = založení dalších sedmi tělocvičných jednot
září 1863 = první školení cvičitelů (vedl M. Tyrš)
listopad 1863 = oficiální název SOKOL
r. 1864 = založen Sokol v Americe
22. 2. 1865 = konaly se první šibřinky jako soukromý bál J. Fügnera
15. 11. 1865 = náhle zemřel starosta Sokola Pražského J. Fügner
r. 1866 = návrh na vytvoření sokolské vojenské jednotky – zamítnut
r. 1866 = Tělocvičný ústav pro hochy a dívky
r. 1869 = Tělocvičný spolek paní a dívek pražských, jehož starostkou se stala Žofie Podlipská a cvičitelkou Klemeňa Hanušová
70. léta 18. st. = velká hospodářská krize – projevila se i v Sokole
70./80. léta 18. st. = oživení činnosti
r. 1881 = Tyrš jmenován soukromým docentem na české Technice
r. 1882 = v Praze na Střeleckém ostrově se konala „Jubilejní slavnost Sokola Pražského„
– prohlášena za I. slet, zúčastnilo se 76 sokolských jednot a hosté polští, jihoslovanští a američtí.
r. 1882 = Tyrš jmenován soukromým docentem na filozofické fakultě Univerzity Karlovy
r. 1883 = Tyrš jmenován mimořádným profesorem dějin umění
r. 1883 = Tyrš je donucen vzdát se práce v Sokole
8. 8. 1884 = Tyrš tragicky zahynul – nalezen v řece Aacha nedaleko Oetzu v Tyrolských Alpách
9. 11. 1884 = pohřeb Dr. M. Tyrše – celonárodní manifestace.
Tyršovy ostatky uloženy na Olšanských hřbitovech do společného hrobu s J. Fügnerem
r. 1884 = snaha o vytvoření sokolského ústředí – nepovoleno úřady
r. 1884 = zakládání žup dle staršího Tyršova návrhu (nepovoleno již v letech 1863, 1868 a 1871)
r. 1887 = plánován 2. slet k 25-letům Sokola – nařízena redukce programu, proto slet zrušen
r. 1888 = schváleny stanovy České obce sokolské (ČOS)
24. 3. 1889 = konala se ustavující schůze ČOS, jíž se zúčastnili zástupci všech tehdejších 11 žup,
starosta Jan Podlipný, náčelník František Čížek, jednatel Josef Scheiner
r. 1891 = II. slet (2 473 cvičenců, 229 jednot s 24 268 členy) v Královské oboře, součást Jubilejní výstavy,
prostná s hudbou, cvičení žup s náčiním, závody na nářadí a ve skoku vysokém
r. 1892 = vznikla Moravsko-Slezská Obec Sokolská (MSOS)
r. 1895 = III. slet (přes 5 000 cvičenců, 350 jednot s 36 000 členy) – součást Národopisné výstavy Československé,
Sokolský pavilon, prvé vystoupení dorostu a sokolské jízdy, poprvé na Letenské pláni
r. 1897 = vznikají Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ) – stranický základ
r. 1901 = IV. slet (9 560 cvičenců, 571 jednot s 27 226 členy) – poprvé cvičily ženy (kužele), hlavní program 2x,
závody mužů (nářadí, atletika šplh, zápas), bohatý kulturní program
r. 1907 = V. slet (12 900 cvičenců, 710 jednot s 90 000 členy) – první „velký slet„, vystoupení školní mládeže,
žákyň, moravské tance v krojích, 1. sletová scéna – Šachový turnaj, velká účast ze slovanských zemí
r. 1908 = založen Svaz slovanského sokolstva
r. 1912 = VI. slet ( 32 352 cvičenců, 1 026 jednot s více než 100 000 členy) – 1. slet Svazu slovanského sokolstva,
prostná mužů se sportovními prvky, ustavena komise žen, antická výzdoba – hold antice a povzbuzení národa, trval 5 týdnů
červenec 1914 – Rakousko vypovědělo válku Srbsku
r. 1915 = rozpuštěna ČOS i Svaz „Slovanské sokolstvo„ – činnost řízena župami
28. 10. 1918 = vznik samostatné ČSR – velký podíl sokolů
r. 1920 = VII. slet (přes 100 000 cvičenců, 2 629 jednot s 500 000 členy) – první středoškolské hry, průvod dorostu,
soutěže dorostu a členstva, poprvé pochod J. Suka „V nový život„, vystoupení armády, T.G. Masaryk na Letné
květen 1925 = slavnostní otevření Tyršova domu – dar VIII. sletu
r. 1926 = VIII. slet – 1. sletové lyžařské závody, II. středoškolské hry, průvod studentů, slet slovanského dorostu,
poprvé na Strahově, soutěže ve sportech i pro ženy, slet řízen z Tyršova domu, zde otevřeno sokolské muzeum
r. 1932 = IX. slet (143 863 cvičenců, 3 134 jednot s 548 885 členy) ke 100. výročí narození M. Tyrše a 70. letům trvání Sokola,
zimní sletové hry, dny školní mládeže, žactva, dorostu, členstva, III. středoškolské hry, Přebor Svazu „Slovanské sokolstvo„, kulturní pořady,
soutěže sokolských souborů divadelních, loutkových, pěveckých, hudebních a trubačských sborů
r. 1938 = X. slet (348 086 cvičenců, 3 337 jednot s 818 188 členy) – v době fašistické hrozby, zimní přebor ČOS a SSS,
IV. středoškolské hry, I. slet žactva průvod, 29 000 mužů ve skladbě „Přísaha republice„, 30 000 žen cvičilo „Rej„, dorostenky s májkami,
slet trval 5 týdnů, poprvé ozvučení Strahova pod cvič. Plochou, průvody – národní manifestace
II. světová válka – odbojová činnost
12. 4. 1941 = úředně byla zastavena činnost Sokola, Tyršův dům byl uzavřen
8. 10. 1941 = Česká obec sokolská byla výnosem říšského protektora Reinharda Heydricha rozpuštěna, její majetek zabaven,
byli zatčeni vedoucí činovníci a někteří z nich popraveni nebo deportováni do koncentračních táborů
27. 5. 1942 = atentát na Heydricha, odbojová skupina „Jindra„
r. 1945 = květnové povstání – účast sokolů, obnovení činnosti Sokola
r. 1948 = XI. slet (585 000 cvičenců, 3 367 jednot s více než milionem členů) – nadšená příprava,
uskutečněn až po únoru 1948 (nařízena výměna činovníků), prostná „Věrni zůstaneme„, opakován „Rej„ žen, tance dorostenek,
kužele žen, vystoupení táborníků (2 500), cyklistický a jezdecký rej., cvičení celků z DTJ, ROH, Polska, Lužice, Jugoslávie a SSSR,
během průvodů demonstrace proti komunistickému režimu – zatýkání a vylučování ze Sokola – 11 000 členů vyloučeno
prosinec 1952 = zrušena ČOS (název Sokol zůstal jen vesnickým jednotám – většinou fotbal)
r. 1952 až 1957 = sjednocenou tělovýchovu řídil Státní výbor pro tělesnou výchovu
r. 1957 až 1990 = tělovýchovu řídil Československý svaz tělesné výchovy ČSTV
r. 1968 = pokus o obnovení ČOS – velice krátká doba – okupace spojeneckými vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 68, po ní „normalizace„
7. 1. 1990 = obnovena činnost Československé obce sokolské, postupně se obnovovaly tělocvičné jednoty a historické župy
r. 1993 = založen Světový svaz sokolstva
r. 1994 = XII. slet (23 100 cvičenců, 920 jednot se 165 150 členy) – konal se po 46-leté přestávce, průvod Prahou,
dvě slavnostní odpoledne s 12 skladbami, zahájení – pražské zvony, účast prezidenta Václava Havla a veřejných činitelů, sportovní soutěže,
kulturní a společenské akce, velká účast zahraničních sokolů, zasedání světového svazu sokolstva,
mimořádná choreografie – malé počty cvičenců na velké ploše Strahovského stadionu, slet – důkaz, že Sokol žije
r. 2000 = XIII. slet (22 000 cvičenců) – součást oslav vstupu do 3. tisíciletí, příspěvek Sokola k Národním dnům sportu a kultury v rámci akce „Praha - Evropské město kultury 2000„, sportovní soutěže, kulturní a společenské akce, průvod Prahou, dvě sletová odpoledne a Národní sletový večer
r. 2006 = XIV. slet
Dr. Miroslav Tyrš
„Kamkoli se v čemkoli dospěje, to nezdržuj nás myslit jinak a ještě lépe. V tom směru buď heslo sokolské: Věčný ruch, aneb chceme-li též: Věčná nespokojenost“.
optimalizováno pro rozlišení:
1024px x 768px a vyšší
mave99 - © 2010
Přihlášení do administrace: