T.J. Sokol Velké Bílovice
Historie
V naší obci byla tělocvičná jednota Sokol založena 25. září 1910 učitelem Františkem Kňourkem. Jednota cvičila v hostinci u křižovatky, nyní je tam postavena klubovna myslivecké společnosti. V roce 1910 byl nájemce hostince pan Raštica, po něm Dvorský, Vojtěch, Holásek, Kouba a Jaborník. Prvním starostou jednoty byl bratr Ludvík Jaborník. Bylo přihlášeno 57 mužů a 12 žen. Jednota sehrála 22. listopadu téhož roku divadelní představení Karel Havlíček Borovský.
Náčelník br. Kňourek se 8. ledna 1911 zúčastnil župní schůze v Brně v sokolské župě Rostislavově jako zástupce T.J. Sokol Velké Bílovice.
Dne 12. února 1911 bylo sehráno divadelní představení Pasekáři. První veřejné cvičení proběhlo 11. června téhož roku.
Probíhala také příprava na 6. všesokolský slet v Praze 1912. Slavnostního otevření nové školy v Břeclavi roku 1912 se účastnili i
členové naší jednoty v krojích.
Sokolské hody byly pořádány 9. září a vinobraní 20. října 1912. Následkem mobilizace a světové války v letech 1914 – 1918 byla jednota Sokol nečinná.
Poslední schůze proběhla 30. června 1914 a další až 3. listopadu 1918. Na této schůzi starosta jednoty br. Jaborník vzpomněl bratry, kteří zahynuli v 1. světové válce.
Jednota Sokol se věnovala hlavně cvičením všech složek. Z mužských cvičili žáci, dorostenci, muži a z ženských žačky, dorostenky a ženy. Stav členstva každoročně přibýval. Téměř každoročně byla pořádána místní veřejná cvičení za účasti jednot z okolních obcí. Pravidelně se zúčastňovali sletů, které byly vyvrcholením tělocvičné činnosti. Konávaly se i závody v tělovýchovných disciplínách. V roce 1935 se uskutečnily župní závody mužů v Hodoníně. Naše družstvo se umístilo na 4. místě za Hodonínem a Břeclaví. V červnu 1936 Milan Lebloch st. obdržel při předletových závodech v Hodoníně 75 procent bodů a měl možnost se zúčastnit finálových závodů v Praze. Z finančního důvodu jednoty se ale závodu nemohl zúčastnit. Ale i ve vzdělávací činnosti bylo sokolstvo na vedoucím místě, jako jedna z nejmohutnějších organizací. Sokolství bylo z nejcennějších statků naší národní kultury. Je třeba míti na zřeteli mravní i duševní hodnoty. K její náplni byly každoročně pořádány tělocvičné besídky a kulturní akademie, jejichž náplní byl tělocvik, rytmika, zpěv, báseň. Dále byly pořádány přednášky pro veřejnost a proslovy při cvičení jednotlivých složek. Jednota se zúčastnila oslav národních svátků, oslav upálení Mistra Jana Husa – na Hradišťku byla zapálena hranice, později na Chřástelce. Jednota také pořádala společenské akce jako divadlo, plesy, karnevaly, hody, hodky, vinobraní, mikulášské zábavy, na kterých bylo stolové zařízení, zábavný program a rozdávání dárků, také silvestrovský program s taneční zábavou. Z těchto činností jednota nabývala určitý finanční zisk. Pro děti se hrávala loutková divadla a o vánočních svátcích byly pro ně uspořádány čajové večírky. Členové, kteří porušovali kázeň a nechovali se důstojně na veřejnosti, byli z jednoty vyloučeni.
V roce 1920 se konala důstojná oslava 10 let od založení Sokola v naší obci.
Předvedlo se veřejné cvičení za účasti okolních jednot z Rakvic, Poštovné, Ladné.
Promluvil br. František Kňourek, první náčelník, nyní učitel v Charvatské Nové Vsi.
Jeho upřímná a moudrá slova sokolská nabyla vřelého souhlasu v srdcích všech přítomných. Stav knihovny se stále zvětšoval.
V roce 1920 bylo 49 svazků, kdežto v roce 1937 již 357 svazků.
V roce 1935 blahopřál Starosta L. Kučera k 50-tým narozeninám a 25-letům členství br. Hugovi Machovi. Ocenil jeho záslužnou činnost o rozvoj naší jednoty i o získání pozemku pod Belegrady – zvaná též Chřástelka. Na tomto pozemku bylo zřízeno cvičiště a na orné půdě byl vysázen sad meruněk. Téhož roku bylo oslaveno 25 let od založení jednoty Sokol v naší obci. Byli pozváni všichni členové, kteří byli v organizaci od jeho založení. Všem byly předány vzpomínkové přípisy s pozvánkou. Pozůstalým po zemřelých byly poslány podobné vzpomínky. Zájem o toto jubileum byl veliký. Mohutným průvodem se zúčastnili členové MJRD (místní jednota Republikánského dorostu) ve starobílovských krojích. Před četným obecenstvem na okrskovém cvičení v obci byla význačná slova starosty br. Kučery. Po něm byl projev našeho prvního náčelníka a zasloužilého pracovníka br. Kňourka, po němž promluvil první starosta br. Jaborník. Z významných hostů byli přítomni: sestra Vítková – členka cvičitelského sboru ČOS v Praze, br. Dujsík – župní náčelník a župní náčelnice ses. Prokopová. V roce 1937 navštěvoval Milan Lebloch st., Antonín Sýkora a Antonín Očenášek divadelní školu v Hodoníně. Milan Lebloch se stal vedoucím divadelního odboru.
Za 2. světové války od roku 1941 – 1945 se necvičilo. Na valné hromadě 6. ledna 1946 vzpomíná br. starosta Jan Lebloch bratry, kteří nás opustili od poslední valné hromady z 1. února 1941. Byl to jednatel a starosta br. Ladislav Kučera, první starosta br. Ludvík Jaborník a br. Mikuláš Kachyňa. Za německé okupace zahynuli br. Stanislav Riedl, Valdemar Straka, Robert Vaculík, Ladislav Černý, František Hubačka, Vladimír Bílek. Nezapomínáme také na oběti, které pro naše osvobození přinesly spojenecké armády. Téhož roku byl prodán hostinec, ve kterém v sále cvičila jednota Sokola. Musela se vystěhovat a přešla do hostince Ludvíka Tetura na náměstí.
V roce 1951 byla provedena reorganizace Československé tělovýchovy a v místech, kde byly průmyslové závody, byla včleněna tělovýchovní jednota
k závodním výborům. V naší obci tělovýchovná jednota Sokol splynula s tělovýchovou závodního výboru naftových dolů pod názvem
tělovýchovná jednota Baník. Kde průmyslové závody nebyly, zůstal název tělocvičná jednota Sokol.
Klubovna a sociální zařízení na Křástelce
V roce 2004 jsme se rozhodli, že v našem sportovním areálu Křástelka vybudujeme zázemí v podobě klubovny a sociálního zařízení. Vyřídili jsme si potřebnou dokumentaci a požádali ČOS o dotace. Přislíbené dotace byly zamítnuty z důvodu konání XIV. všesokolského sletu, který si vyžádá velké finanční náklady.
Začátkem roku 2005 nám město Velké Bílovice povolilo z demolice domu, který jsme však museli pomoci zbourat a rozebrat, odvézt stavební materiál.
Stáli jsme tak před nelehkým úkolem, co s navezeným stavebním materiálem. Rozhodli jsme se, že postavíme alespoň hrubou stavbu
a požádáme některé podnikatele o finanční podporu, což jsme také učinili. U všech oslovených jsme se setkali s pochopením a touto cestou jsme získali 32.000 korun.
Od Sokolské župy Slovácké jsme dostali 25.000 korun. Největším sponzorem bylo město Velké Bílovice, které nám přispělo 50.000 korun.
S těmito
finančními prostředky a pracovním elánem jsme se pustili do práce. Nejprve jsme do areálu museli vybudovat vodovod v délce 150 metrů a závlahovou vodu
v délce 180 metrů. Všechny práce, kromě postavení zdiva a zhotovení střechy, vykonali členové naší tělocvičné jednoty.
Od vykopání a zabetonování základů, očištění a poskládání cihel, všech betonářských a pomocných prací, připevnění latí na krovy, zavěšení střešních tašek,
přes různé úklidové
práce a dovoz potřebného stavebního materiálu. Započetí hrubé stavby a položení první cihly jsme začali v pondělí 18. července 2005.
Za velké podpory mladých členů se dílo podařilo a do konce roku 2005 byla stavba pod střechou. Na této první etapě odpracovali členové 520 hodin.
V roce 2006 jsme požádali o dotaci Ministerstvo školství a tělovýchovy Jihomoravského kraje a po předložení veškeré dokumentace
a 50% finanční spoluúčasti jsme dotaci ve výši 150
tisíc korun dostali. Na druhé rovné částce se podílela naše T.J. spolu s městem,
které nám přispělo částkou 100 tisíc korun. Tato částka je vázána tím, že v případě zániku naší jednoty má předkupní právo město Velké Bílovice.
Další etapa dostavby spočívala v zabudování oken a dveří, v instalaci elektřiny, vody, odpadů, provedení omítek, obkladů, dlažby a jiných dokončovacích prací. Stavbu jsme do prosince roku 2006 dovedli do zdárného konce a po menších úpravách jsme ji v dubnu 2007 zkolaudovali.
Vybudováním tohoto sportovního zázemí, které je naším jediným majetkem je areál Křástelky důstojným místem pro sport, kulturu a odpočinek. Mimo jiné se zde každoročně koná prvomájový turnaj v minikopané nebo vzpomínkové odpoledne k výročí upálení mistra Jana Husa.
Dr. Miroslav Tyrš
„Kamkoli se v čemkoli dospěje, to nezdržuj nás myslit jinak a ještě lépe. V tom směru buď heslo sokolské: Věčný ruch, aneb chceme-li též: Věčná nespokojenost“.
optimalizováno pro rozlišení:
1024px x 768px a vyšší
mave99 - © 2010
Přihlášení do administrace: